Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
Válečné pravomoci amerického prezidenta ve válce proti terorismu - Případová studie vojenského rozkazu prezidenta Bushe z 13. listopadu 2001
Dobeš, Petr ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou válečné pravomoci amerického prezidenta v období po teroristických útocích 11. září 2001. Práce vychází z teorie, že od počátku 20. století existuje v americkém politickém systému trend posilování exekutivy, který vyvrcholil během prezidentství George W. Bushe po útocích 11. září. Tato teorie bude prokázána na případové studii vojenského rozkazu prezidenta Bushe s názvem "Detention, Treatment, and Trial of Certain Non-Citizens in the War Against Terrorism", vydaného 13. listopadu 2001 a na analýze vztahů uvnitř Bushovy administrativy. Práce si klade za cíl zodpovědět otázky, zda se americký systém brzd a rovnováh dokáže vypořádat s hrozbami globálního terorismu, nebo zda je nezbytné, aby Spojené státy revidovaly svou ústavu tak, aby reflektovala aktuální situaci. Dále práce zkoumá, v jakých ohledech překročil prezident Bush své ústavní pravomoci a jak na to zareagovaly další dvě složky amerického politického systému - Kongres a soudy. Poslední otázkou, na kterou práce odpovídá, je, zda-li je možné pokládat prezidentství George W. Bushe po 11. září za příklad tzv. imperiálního prezidentství, jak ho popsal americký historik Arthur Schlesinger ml.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.